Zamyšlení 34. týden v mezidobí

02.12.2012 20:07

Ježíš Kristus - Král
Je Ježíš skutečně králem? Kde? Jak?

Tváří v tvář nemoci a vlastní bezmocnosti ptáme se nejistě - je Ježíš králem?
Tváří v tvář zprávám o „nezastavitelné“ moci zla, o atentátech a vraždách – je Ježíš schopný něco udělat?
Tváří v tvář vlastní životní krizi, když se hroutí dosavadní jistoty a nevíme, kudy dál – je Ježíš pánem situace?
Tváří v tvář úzkostnému hledání ekonomického zabezpečení pro sebe a pro své nejbližší – je Ježíš budoucností?
Tváří v tvář svým selháním – je Ježíš mocnější?

Dřív nebo později býváme konfrontováni s takovými otázkami.
Odpověď není samozřejmá… Ježíš totiž není tím „supermanem“, dokonalým hrdinou, kterého vídáváme v různých filmech (a který se rázně vypořádá se zlými lidmi).

On opravdu není ani „kouzelník“, který mávnutím proutku změní nepříjemnou situaci. Toto jsme už asi mohli za svůj život poznat. ¨

Ale možná nám chybí jiná zkušenost, daleko důležitější – že Ježíš je opravdu mocným pánem, navzdory různým nepříznivým událostem.
V jakém smyslu?
V tom smyslu, že jemu se nic nevymyká z rukou, že on zůstává „nad tím“ – a má moc „z toho“ vytáhnout.

Kdykoli se budeme nacházet v situaci, že budeme „tonout“, kdy se nám nebude dostávat dechu, kdy budeme klesat, volejme k němu.
Možná nezažijeme, že by se naše zadlužená firma nerozpadla, možná se neuzdravíme a možná blízký člověk zemře.
Ale zažijeme něco důležitějšího – že náš život stojí na Kristu – a ne na těch „jistotách“, jak si ve své krátkozrakosti myslíme.
Možná zažijeme, jak Ježíš nás ubezpečí, že život v plnosti je před jeho tváří.
A možná vytušíme, že náš život nespočívá v tom, že budeme zdraví a finančně zabezpečení – ale že známe Otce a že náš život patří jemu.
Toto poznání Otce je tím největším kapitálem…
(podle P. Angelo Scarano, www.pastorace.cz)

K reflexi – k zamyšlení:
1. Daniel líčí velkolepý obraz… který si můžeš vychutnat nejlépe tehdy, když si jej představíš.
2. V tomto úryvku najdi všechny výrazy, které se vztahují k Ježíšově královské moci.
3. Sv. Ignác z Loyoly radí, abychom se vžili do evangelních událostí – abychom poslouchali (jako kdybychom byli skutečně přítomní!), co zaznívá, vžívali se do reakcí těch, kteří vystupují.
Stanov si čas a staň se „očitým svědkem“ Ježíšova procesu?