Zamyšlení na 20. týden v mezidobí

28.08.2012 12:40

Není přijímání jako přijímání…

A přitom se zdá tak snadné postavit se do řady a přijmout eucharistii.
Avšak - k přijetí eucharistie nestačí pouze jít k přijímání! Nezní tato věta podezřele, jako by šlo o nový blud o eucharistii? Veškeré obavy a pochybnosti se rozptýlí, pokud se zamyslíme nad znamením eucharistie.
Nejprve se nemůžeme ubránit údivu, že geniálnější a přitom „prostší“ způsob Ježíš nemohl vymyslet, aby se mohl s námi sjednotit - skrze „pokrm“ a „nápoj“. Přitom i samotný „symbolický úkon“ přijímání je velmi výmluvný a dokonale vyjadřuje, jak dochází k sjednocení. Tak jako pokrm „přijímáme“ do svých útrob, asimilujeme a… „začleňujeme" do svého organismu“, zrovna tak pokrm eucharistický: i ten máme skutečně jíst, přijímat do svého nitra, do svých citů (třeba "rozhozených", zraněných), do svých přání a plánů. Každé jídlo nás totiž může sytit tehdy, když je přijímáme nejen do úst, ale především do svých „vnitřností“.
A totéž platí o eucharistii -
nestačí přijmout do úst, je třeba ji přijmout zcela
Pokud přijímáme eucharistii nejen do úst, ale i do svého "nitra", pak se skutečně sjednocujeme s Ježíšem.
Velmi výmluvně o tom píše sv. Jan Eudes:
„Ježíš je nejenom tvůj, on chce být také v tobě, chce v tobě žít… Chce, aby všechno, co je
v něm, žilo a vládlo v tobě: jeho duch v tvém duchu, jeho srdce v tvém srdci, všechny síly jeho duše v tvých duševních schopnostech a silách, a tak aby se na tobě naplnila slova: Oslavujte Boha svým tělem, aby Ježíšův život byl patrný na vás. A ty zase nejenom patříš Božímu Synu, ale máš být v něm… Všechno, co je v tobě, má být zapojeno do něho, od něho máš přijímat svůj život a dát se řídit. Nebudeš mít žádný pravý život, leč v něm, neboť on je jediný zdroj pravého života; mimo něj najdeš pouze smrt a zánik. On ať je jediným východiskem všech tvých hnutí, činů a životních úkonů.“

To však není všechno! Eucharistii máme asimilovat natolik, že… se staneme eucharistií pro druhé
- přijímání (Krista) tak vrcholí proměněním (v Krista).
Jak tomu rozumět?
Přijetím eucharistie se máme stát eucharistií,
živým a viditelným znamením Boží přítomnosti
.
A ne přítomnosti statické, ale dynamické, která sestupuje do života lidí, dotýká se jejich ran a léčí, pozvedává, posiluje - právě tak jako Ježíš.
(podle P. Angelo Scarano, www.pastorace.cz)


K reflexi – k zamyšlení:
1.  Přijímat Ježíše – co to pro tebe znamená?
Jak jej doopravdy znáš?

2. Je eucharistický chléb jediným způsobem,
jak přijímám Ježíše, nebo znám i jiné způsoby?
(Boží slovo, duchovní četba, modlitba, setkání s lidmi, služba...)
Čím je eucharistický chléb jiný?

3. Nauč se propojovat svůj čas s eucharistií.
Nauč se modlitbu duchovního svatého přijímání
a nemůžeš-li se denně zúčastnit mše svaté nebo
nemůžeš-li přistupovat ke stolu Páně,
modli se ji jako výraz touhy po sjednocení s Ježíšem.