Zamyšlení z 29. neděle v mezidobí

17.10.2014 13:20

Důvěřuji v Boží moc?
   Dávat Bohu, anebo státu? Toto dilema nebylo aktuální pouze v Ježíšově době, ale i později - od starověku až po dobu nedávno minulou. Jen si vzpomeňme na komunistickou éru, kdy věřící byli vystaveni otázce, nakolik se podřídit režimu a nakolik zůstat věrni svému svědomí. Někteří zvolili příliš pohodlné kompromisní řešení, protože se natolik podvolili státu, že dali císaři nejen to, co je císařovo, ale i to, co je Boží - a tak „ošidili Boha“, protože mu nedali to, co mu patřilo. Miska vah převážila příliš na jednu stranu…
   Změna politických poměrů před 25 lety přinesla nové možnosti a zároveň nové otázky: má smysl se zabývat „politikou“, která je tak spletitá, někdy zaprodaná, jindy nepříznivá vůči naší církvi? Není lepší se zabývat pouze tím „Božím“ a usilovat o to, abychom dali Bohu, co je Boží? Někteří lidé si volí tuto cestu indiferentismu vůči „císaři“ … Paradoxně dávají Bohu, co je Boží, ale ne císaři, co je císařovo - miska vah opět převažuje na jednu stranu, tentokrát na opačnou než předtím. Jistě, tito lidé platí daně (i když ani to není u všech křesťanů samozřejmostí!), ale nechtějí se „víc“ zajímat o veřejné záležitosti, natož pozvednout svůj hlas tam, kde by mohli a měli (jak nás k tomu koneckonců vybízí i Druhý vatikánský koncil v konstituci „Radost a naděje“).
   Evangelium řeší dilema „Bůh, nebo stát“ vyváženě - miska vah nepřevažuje ani na jednu, ani na druhou stranu: dávat nejen císaři, ale i Bohu (toto tvrzení chápejme dobře - samozřejmě víme, že Bohu patří víc než státu). Věřící tedy neopovrhuje politickou autoritou, ani nezůstává stranou problémů společnosti. Toto jasné biblické poselství je možné aplikovat mnoha způsoby. Chceme nyní poukázat na jednu cestu „přístupnou všem“.    Jen někteří věřící mohou aktivně vstupovat do politiky, jen někdy mohou občané přímo ovlivnit veřejné záležitosti (např. při volbách), ale všichni a vždycky mohou do nich zasahovat - nepřímo svojí modlitbou. To není nic nového, ale věc stará přinejmenším jako Starý zákon. Tam nacházíme výzvu modlit se za babylonskou říši (a tím implicitně i za krále a hodnostáře! Jer 29,7). V Novém zákoně pak najdeme explicitní vybízení: „Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem“ (2 Tim 2,1.2). Tato modlitba není „výkřikem do tmy“, ani posledním (a zbytečným) pokusem, když nic jiného není možné udělat. Je to modlitba, která se opírá o jistotu, že skutečná moc patří Bohu (srv. Ž 62,12): on je tím suverénním vládcem a Pánem, před jeho moc se musí sklonit každé koleno (srv. Iz 45,23.24; Fil 2,11). A proto „královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky, nakloní je, kam se mu zlíbí“ (Př 21,1). Tedy Bůh může skrze naši modlitbu proměňovat i politické činitele, jejich úmysly a plány!
   Modlitbou za politické představitele dáváme Bohu, co je Boží (uznáváme jeho svrchovanou autoritu, převyšující jakoukoli politickou moc), a císaři to, co je císařovo (vyprošujeme mu Boží požehnání a vedení). A misky vah jsou opět v rovnováze.                 
(P. Angelo Scarano, www.pastorace.cz)
...........................................................................................................................................................................
Nebýt pokrytec
Evangelijní text byl mnohokrát předmětem diskuse nad vztahem státní moci a církve. Tradičně se vykládá jako nezbytnost dát státu to, co požaduje, stejně jako Bohu dát, co mu právem náleží. Ježíš to nezpochybňuje. Přesto však umístění úryvku krátce před Ježíšovu smrt a lživý zájem farizeů svědčí ještě o jiném významu. Ježíš na tomto místě neřeší placení daně (srov. Mt 17,24-27), ale usvědčuje farizeje z jejich pokrytectví. Oni nepřišli hledat Boha, ale hledají záminku, jak Ježíše zničit. Přestali sloužit Hospodinu, jakkoli se domnívají, že jsou pečlivými naplňovateli náboženských předpisů. Odsoudit tehdejší farizeje je snadné. Ale jaký je správný postoj, když se člověk chce setkat s Ježíšem?
(www.vira.cz/nedelni-liturgie)