Zamyšlení z 9. neděle v mezidobí

07.06.2013 09:43

Musí nám záležet na Bohu
   Mnohokrát a často opakovaná slova jsou v nebezpečí, že nebudou vnímána, že jejich závažnost si člověk ani neuvědomí. Tak to může být i s naší odpovědí  „Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena“, kterou na slova  „Hle, Beránek Boží...“ říkáme při mši. Opakujeme zde vlastně slova pohanského setníka z dnešního evangelia, která vyjadřují jeho postoj víry, který Ježíš označuje za příkladný. Zastavme se tedy nad tím, co sami říkáme.
   Nejprve budeme uvažovat z pozice těch, kteří chodí ke přijímání. Pokud to, co říkáme, myslíme vážně, potom od Ježíše očekáváme, že v nás, v našem nitru, v tuto chvíli něco změní, něco uzdraví, napraví. Očekáváme to skutečně? Máme stejnou víru v moc Ježíšova slova, jakou měl setník? Bylo by to správné a pro nás samotné velmi žádoucí. A pokud ke přijímání nechodíme, ač bychom mohli? Tam si ještě ostřeji můžeme položit otázku, jak vidíme sebe a jak vidíme Ježíše. Vidíme sebe jako někoho, kdo vlastně žádné uzdravení od Krista nepotřebuje? To by bylo podivné. A pokud víme, že ho potřebujeme - uzdravování naší pýchy, naší malé víry, naší malé lásky atd., proč tedy o ně nestojíme? Je opravdu únosné říkat  „ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena“, a zůstat při tom mimo?
   Setník Ježíšovi nijak neporoučel. Nedožadoval se neoblomně jeho pomoci. Věřil mu. A proto se setkal s pomocí, ale hlavně setkal se s Ježíšem. Víra v žádném případě nemůže a nemá být instrumentem, který slouží k tomu, abychom získali od Boha to, co si sami poručíme. Víra především slouží jako nástroj spojení. Našeho spojení s Bohem. A to je větší a trvalejší, než jakýkoliv dar, který bychom rádi měli. Neznamená to, že nic nemůžeme dostat. Ale je velmi důležité, aby nám nezáleželo jen na daru, ale na Bohu.   
(podle Aleš Opatrný, www.pastorace.cz)


Celým Starým zákonem se vine klíčová myšlenka, že zachráněn bude jen ten, kdo patří k vyvolenému národu. Slovo „pohan“ označuje ty, kdo nejsou příslušníky židovského národa a nepatří k zachráněným. To jsme však většinou právě my! Ale Ježíš tuto příslušnost posune do zcela jiné roviny. Zachráněni nebudeme podle příslušnosti k národu, či společenství. Zachráněn bude jen ten, kdo Ježíši uvěřil. Lze to i obrátit, není-li v našem srdci víra, pak pouhé vnější obřady nestačí. Nejde nyní o teologickou diskusi, kdo a za jakých okolností může být spasen.
Jde o výzvu! Uvěřme, protože bez živé víry je naše spása ztracená.
(nedělní liturgie, www.pastorace.cz)

„Ani v izraelském národě jsem nenašel takovou víru!“ – tato Ježíšova slova se v evangeliu opakují v různých variantách“. Příběh se setníkem (Lk 7,1-10) se odehrává v severní –pohanské – části Izraele. Setník byl nejspíše římským vojákem, ale zřejmě ve vojsku Heroda Antipy; velel stovce mužů. Ježíš poukáže na víru pohana, která je větší než všech Izraelitů okolo Ježíše, a tato víra (!), nikoli příslušnost k vyvolené skupině, umožní zázrak.

Nová evangelizace, kterou nám kladl na srdce Benedikt XVI a kterou svými kázáními papež František přímo žene před sebou, nemůže být odložena na zítřek.
Stává se otázkou přežití víry.

(P. Richard Čemus, www.radiovaticana.cz)