Zamyšlení ze svátku Povýšení sv. Kříže

14.09.2014 09:20

Kříž: Bůh se činí zranitelným

LÁSKA NEEXISTUJE BEZ BOLESTI
Žádná lidská láska neexistuje bez bolesti. Rovněž Boží láska dosahuje svého dovršení v bolesti. Miluje-li totiž Bůh člověka, činí tím sám sebe zranitelným. Kříž symbolizuje lásku Boha k člověku i Boží utrpení způsobené lidskou uzavřeností.
Pohledem na kříž jsme zasvěcováni do tajemství božské lásky. U kříže tušíme, že ani naše láska k Bohu se neobejde bez bolesti, že ve chvíli, kdy milujeme Boha, zároveň trpíme svou omezeností. Když nás láska otevírá Bohu, bolí to.              

JEŽÍŠ ROZPŘAHUJE PAŽE,  
ABY NÁS POZVAL  DO SVÉ LASKAVÉ NÁRUČE
Ježíš se ve své lásce dotýkal lidí a objímal je. Věnoval jim svou blízkost a lidé se v ní cítili dobře. Zřejmě z něho vycházelo teplo lásky, které druhým říkalo, že jsou akceptováni a Bohem milováni.
Kříž není ztroskotáním této lásky, ale jejím dovršením. Vypovídá o tom Ježíšovo gesto na kříži. V jeho rozpažených pažích nemusíme vidět jen projev bolestného zápasu, nýbrž i výraz lásky. Sám Ježíš o tomto gestu říká: „A já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě“ (Jan 12,32). Ježíš rozpřahuje paže, aby nás pozval do své laskavé náruče.

ROZPAŽENÉ PAŽE SYMBOLIZUJÍ LÁSKU,
KTERÁ NESVÍRÁ
Evangelista Jan vysvětluje gesto ukřižování obrazem probodnutého srdce, z něhož proudí krev a voda, z něhož se nám lidem dostává Boží lásky.
Široce rozpažené paže symbolizují lásku, která ponechává volnost, která nesvírá, a která nás nechává svobodně dýchat.

JEŽÍŠ MILUJE BEZPODMÍNEČNĚ,
ZABRÁNIT MU V TOM NEMŮŽE ANI SMRT
Ježíš se nechává přibít na kříž. Ve své lásce se nechává spoutat. Ukřižovaná láska Boží se za nás vydává.  V řeči na rozloučenou o ní Ježíš říká: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život“ (Jan 15,13). Ježíš miluje své přátele bezpodmínečně.
V tom mu nemůže zabránit ani smrt.
Vrchol každé lásky spočívá právě v tom, že miluje druhého až k smrti. Ježíš nás miluje až k smrti, až za smrt. Pravá láska přemáhá smrt. Vytváří vztah, který nemůže být zničen ani smrtí.                                                             
(www.vira.cz  – Anselm Grün, Bydlet v domě lásky)
........................................................................................................................................................................................
               Kříž zdobí snad každý kostel a každou domácnost křesťanů přesto, že jde de facto o nástroj k zabíjení. Bůh však proměňuje lidskou zrůdnost vedoucí ke strašné smrti v cestu záchrany. A platí to nejen o kříži, ale i o člověku samotném. Bůh nás vede k životu, a když my sami jsme nestačili na vlastní rozhodnutí se pro Boha, on sám bere na sebe naše selhání a otevírá cestu záchrany. Z mučicího nástroje se rázem stává symbol života, protože Ježíš smrt překonal. Nikoli bolestí a utrpením, ale poslušností Otci, která, ač tvrdě zkoušena bolestí, Nebeského Otce nezklamala. Ježíš Boží mocí vstává z mrtvých a nástroj smrti ztrácí svůj hrůzostrašný obsah. Proto je dnes znamením radostného vítězství Boha.
(www.vira.cz/nedelni-liturgie)